Klimatizaci vynalezl počátkem dvacátého století američan Willi Carrier. Jedná se v podstatě o obdobný princip, který známe u lednic. Klimatizační jednotky odebírají z prostoru teplo, které se následně odvádí mimo místnost a mimo budovy.
Klimatizace se skládají z několika částí. Vnitřní jednotka s výparníkem odebírá teplo z klimatizovaného prostoru.
Venkovní jednotka s kompresorem a s tepelným výměníkem odvádí teplo mimo budovu. Ovládací a regulační jednotka, která umožňuje pohodlnou regulaci požadované teploty.
Od šedesátých let dvacátého století byl nastartován trend obohatit klimatizační jednotky o schopnost vytápění. Využívá se zde jednoduchý princip, kdy je teplo z okolí odebíráno a předáváno do vytápěných místností. Tento princip je nazýván tepelné čerpadlo. Topení tepelným čerpadlem je levné, ale pořizovací náklady jsou poněkud vyšší.